Specifický tvar a postavení zubů jsou charakteristickým znakem každého člověka.

Jak vlastně takový úsměv vypadá?

Úvod-předmluva k tématu.

 Trendem dnešní doby je mít ukázkově bílé srovnané zuby. Mnohdy ale toto obecné vnímaní estetiky úsměvu způsobí,že ukázkově vybělené a dokonale anatomicky srovnané -ZDRAVÉ zuby působí v ústech na první pohled  nepřirozeně. S podobným problémem se můžeme setkat  u velkého počtu zhotovených  zubních náhrad,kdy se snažíme docílit podobného výsledku. Náhrada je na pohled opravdu hezká. Zuby jsou vyrobeny z nejdražších materiálů. Věrně imitují přirozený vzhled zubů,přesto je každému jasné,že dotyčný má v ústech umělou zubní náhradu. Čím to je??? Odpověď je prostá. V reálném životě se opravdu málo lidí narodí s takovýmto typem úsměvu.  Naopak většina lidí má své zdravé zuby postaveny tak trochu specificky. Nejedná se o případy typicky výrazně křivých zubů,které byť budou ukázkově bílé a zdravé, nikdy nebudou působit esteticky dobře. Zde je samozřejmě vždy nutná ortodontická léčba. Tím specifickým postavením je myšlena přirozená mírná asymetrie v postavení jednotlivých zubů ,ale i celého  zubního oblouku,který má zuby v přirozené barvě a tvaru, s přihlédnutím k věku daného člověka.

Základní typy specifických postavení zubů,které můžeme vidět u velkých skupin lidí.

 S následným přihlédnutím k určitému tvaru a probarvení jednotlivých zubů,které vždy nějak utváří celkový vzhled obličeje, vytváří  specifické postavení zubů onen výše zmíněný znak,kdy můžeme říci,že má někdo nádherný, pro něj charakteristický a typický  a nezaměnitelný úsměv.

Diastema

Charakterizuje mezeru nebo mezery  mezi zuby.Tato mezera, nebo mezery ,mohou být nepatrné, ale i poměrně výrazné.

 Mezera mezi velkými řezáky. Zvláště u žen může toto postavení zubů dodávat celkovému vzhledu určitý nádech smyslnosti. Více zde : https://en.wikipedia.org/wiki/Diastema

Zde můžeme vidět výraznější mezeru mezi velkými řezáky. Mezi dalšími zuby jsou menší mezery. Zuby jsou ale jinak postaveny v ukázkové anatomické řadě. V detailech si  zde můžeme všimnout,že i zdravé zuby nejsou vždy úplně stejné. Velké i malé řezáky vykazují mírné odlišnosti ,což dává celkovému vzhledu úsměvu nezaměnitelnou jedinečnost.

Mezera-y mezi velkými a malými řezáky-špičáky.

Pro celkové kladné, nebo záporné vnímaní těchto postavení musíme přihlížet k celkovému postavení zubů,vzhledu úsměvu s přihlédnutím k obličeji.

Neestetické mezery. Velké řezáky jsou předsunuté. Úsměv na první pohled i přesto,že jsou zuby zdravé a ukázkově bílé ,nepůsobí esteticky dobře. Zde je nutná ortodontická úprava skusu.

Estetické mezery. Velké řezáky bývají mírně zasunuté ,čímž může vzniknout mezi velkým a malým řezákem mezera. Mezera na jedné straně  vždy působí lépe než dvě. Zvláště u žen může v určitém smyslu  dodávat úsměvu jiskru s  nádech smyslnosti (viz.diastema).

Specifické postavení velkých řezáků.

Tyto zuby vždy svým přirozeným postavením utvářejí nezaměnitelný celkový vzhled úsměvu.

Mírně zapadlé velké řezáky.

Charakteristické postavení zdravých zubů s přihlédnutím k tvaru obličeje. Zapadlé řezáky přirozeně tvarují horní ret. Vytváří charakteristický úsměv,kdy jsou mírně zvýrazněné druhé řezáky a při usmání dolní ret. Případným předsunutím zubů rovnátky, nebo ukázkovým postavením zubů v případné budoucí náhradě výrazně změníme celková vzhled. Změníme tvar horního rtu, ale i celkový vzhled úsměvu.

Mírné předsunutí velkých řezáků.

 Stejně jako zapadlé, tak i předsunuté řezáky přirozeně dotvářejí vzhled daného typu obličeje. Existuje zde mnoho vzájemných kombinací a souvisejících faktorů,které vždy vytvoří něčím specifický nezaměnitelný úsměv,který vypadá přirozeně.

Dominantní velké řezáky dodávají úsměvu vždy jiskru. Případnou ortodontickou korekcí zásadně změníme tvar celého zubního oblouku. V případě budoucí protézy se standardně vyberou menší zuby,aby se docílilo ukázkového anatomického postavení. V obou variantách ale dochází k zásadní celkové změně vzhledu úsměvu,ale i obličeje.

Mírné  zkřížení velkých řezáků.

Toto postavení může být alternativou zapadlých nebo předsunutých řezáků. Podstata je zde  ale ta,že se velké řezáky v daném postavení rotují ke střední čáře tak,aby se celý zubní oblouk zúžil a  větší zuby vešly do charakteristicky méně klenutého oblouku.

Svým specifickým postavením zubů vytváří takto postavené řezáky nezaměnitelný vzhled úsměvu. Tím spíše, když se podle míry rotace  mírně mění visuální tvar velkých řezáků,které  následně působí mírně zašpičatělým dojmem.

Charakteristické postavení velkých řezáků utváří první dojem přirozenosti celého úsměvu při usmání. Při bližším pohledu jsou zde ale i další detaily ,typické pro zdravé zuby. Špičáky mají typicky o stupeň  tmavší odstín v porovnání s řezáky. Všimneme li si blíže barvy zubů, řezáky a premoláry mají jednotný odstín A1, pravé premoláry mají paradoxně o něco světlejší nádech (tón) v porovnání s řezáky. Stejně tak tvar incizních hran řezáků a špičáků  je odlišný. Nikdy není pravý zub nachlup stejný ,jako jeho levý protějšek. Toto je především problém u  strojově vyráběných zubů do protéz,kde je vzhledově pravý zub identický se svým levým protějškem.

Překřížení velkých řezáků.

Časté postavení zubů. Obvykle jsou velké řezáky překřížené mírně cca 1 až 2 mm. Charakteristické pro toto postavení je ,že řezákový bod překřížením zubů mírně uhýbá ze středové osy obličeje, čímž vzniká mírná vizuální asymetrie, kdy  jeden velký řezák na první pohled vždy působí výraznějším dojmem. Opětovně se jedná o případ,kdy jsou větší zuby rotovány do užšího zubního oblouku se specifickým postavením zubů.

Specifické postavení malých řezáků.

Především jednostranná asymetrie v postavení malého řezáku může vytvářet velmi specifický a charakteristický vzhled úsměvu.

 Předsunutý nebo zapadlý malý řezák.

Častý typ mírné asymetrie v jinak optimálním anatomickém postavení zubů v ústech.

Specifické postavení špičáků.

Zde je několik možností. Špičáky budou zapadlé za druhými řezáky,nebo mohou být ale také  vizuálně velmi dominantní ,budou li naopak druhé řezáky zapadlé.Zvláště v případech,kdy budou mít špičáky charakteristicky zašpičatělé incizní hrany.

Vizuálně dominantní špičáky.

Specifické postavení dolních frontálních zubů.

Stejně jako pro frontální zuby v horní čelisti i zde je několik stále se opakujících specifických postavení zubů v čelisti.Řezáky mohou být v různých kombinacích  mírně předsunuté nebo zasunuté za špičáky. Mohou ale nastat i kombinace, kdy budou mírně zkřížené , nebo je překříží dolní špičáky. Všechny tyto kombinace souvisí s charakteristickým postavením zubů v horní čelisti. Stává se ale také často,že v horní čelisti stojí zuby v optimálním uspořádání,ale  v dolní čelisti  mohou být v určité míře specificky postavené.

Závěrečné shrnutí.

Výše zmíněné ukázky jednotlivých typů častých specifických postavení zdravých zubů tvoří obecný základ, ale celkový počet kombinací je mnohem větší. Zvláště vezmeme li v úvahu,že tvar a velikost zubů vytvoří i při prakticky velmi podobném postavení zubů jedinečný, s přihlédnutím k danému vzhledu obličeje, nezaměnitelný a krásný  úsměv každého člověka.

Se závěrem této stránky bych se chtěl vrátit k úvodu celého textu. K výše zmíněnému obecnému vnímání estetiky úsměvu, ukázkově srovnaných, zářivě bílých zubů. Reálný vzhled zdravých zubů člověka s podobným postavením zubů je opravdu mírně odlišný.

Reálný vzhled „ ukázkově anatomicky srovnaných zdravých  zubů“ s přihlédnutím k věku.

Zuby mají barvu velmi světlou barvu A1 ,ale i přesto úsměv nepůsobí „uměle“. Při bližším pohledu zjistíme,že zuby nemají úplně jednotný odstín barvy A1. Špičáky jsou přirozeně o stupeň tmavší. Můžeme si všimnout mírných přirozených mezer u krčků zubů. Incizní hrany jednotlivých zubů jsou mírně abradované. I přesto,že zuby stojí v optimálním anatomickém uspořádání,které je z obecného pohledu vnímaní bráno „jako to nejvíce estetické“, při bližším detailním pohledu zjistíme mírnou asymetrii v postavení a tvaru jednotlivých zubů.

Zhotovení zubních náhrad vycházejících z původního vzhledu zdravých zubů pacienta, s přihlédnutím k mírným úpravám náhrady tak,aby vypadala co možná nejpřirozeněji.

Na obrázcích této stránky si můžeme prohlédnout vzhled přirozených zdravých zubů v charakteristických postaveních. Při bližším pohledu uvidíme,že zuby na pravé straně nikdy nejsou úplně stejné jako ty na levé. Mnohdy je každý vyrotovaný tak trochu jinak. Špičáky jsou vždy o něco tmavší než řezáky atd. Těch drobných detailů,které by mohly rozrušovat zdání umělé zubní náhrady, v případě jejího zhotovení, je velmi mnoho. Mnohdy ale musíme volit určitý kompromis mezi požadovaným vzhledem , funkčností náhrady,případně reálnosti zhotovení daného typu náhrady s takto specificky postavenými zuby. Zubní náhrada musí  pacientovi dlouho sloužit bez případného poškození nejen esteticky při usmání ,ale  především při jídle. Musí být i s takto specificky postavenými zuby funkční. Zde je zapotřebí spolupráce celého týmu (zubní lékař-laborant),který pacientovi pomůže stanovit, co reálné je a co není. Případně navrhne alternativní řešení, zahrnující volbu odolnějších materiálů,jinou technologii zhotovení náhrady atd.

                                                                                                     Petr Moj