Z hlediska stomatologického ošetření chrupu u zvířat, je z pohledu kvalitního a trvanlivého ošetření zubů nutno přihlížet i k tomuto faktoru- síla stisku zubů.

S přihlédnutím k tomuto velice podstatnému faktoru lze předejít neúspěchu při ošetření zubů u daného druhu zvířete. Není tím myšleno pouze poškození protetických pomůcek a náhrad,které se u zvířat dělají v mnohem menší míře než u lidí. Myslí se tím,že vždy vidíme případ jako celek ,s přihlédnutím k danému druhu zvířete. Pouze tak lze následně zvolit optimální výplňové materiály a uplatnit vhodné postupy na individuální rekonstrukce povrchů zubů apod.

Celková odolnost těchto materiálů ,způsob dostavby povrchu zubů ,ať již materiály nanesenými z volné ruky ,nebo rekonstrukce protetikou, musí být vždy voleny úměrně tlaku a síle ,které na ní budou vyvíjeny stiskem ozubené čelisti daného druhu zvířete.

Lidské svaly v čelistech vyvinou průměrnou sílu zhruba 600 newtonů (N), což odpovídá tlaku 60kg působících na 1 cm² povrchu zubu. Ta maximální se pohybuje u mužů okolo 200 kg-1 cm² ,u žen je to o 50kg méně. U mnoha zvířat jsou tyto síly mnohonásobně vyšší. Navíc pro šelmy je typické,že je síla přenášena ve směru páčivém vůči povrchu zubů (Canino sectorial komplex). V porovnání k tomu u člověka se přenáší tlak při žvýkání rovnoměrně ve směru kolmém vůči povrchu zubů.Stoličky člověka jsou tvz.bunodontní (žvýkací plošky jsou ploché, určené k rozžvýkání potravy) ,přenášený tlak se rovnoměrně přenáší a rozkládá z jedné široké plochy na druhou.Pro chrup šelem jsou charakteristické zašpičatělé zuby.Skusový tlak se tudíž nerozkládá jako u člověka do plochy, ale soustřeďuje se bodově s daleko větší účinností do menšího prostoru v zašpičatělé části zubů. Ošetřené zuby u člověka tudíž nejsou v takové míře vystavovány příčným páčivým silám a tvz.“bodovému zatížení“,které je spojeno s trháním syrové potravy ,drcením kostí apod.,jako u šelem.

SAVCI (MAMMALIA)

Z celé říše živočichů (Animalia) se obor veterinární stomatologie zaměřuje především na tuto třídu obratlovců.

Vztah mezi velikostí zvířete a silou stisku čelistí může být zavádějící. Může klamat.Příkladem je jediný žijící druh rodu Sarcophilus ,známý jako tasmánský čert- Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii) . Váha 6-8kg. Velikost těla 57-65cm. Analýza síly stisku čelistí savců prokázala, že v poměru mezi silou skusu a velikostí těla má právě ďábel medvědovitý největší relativní sílu v čelistech mezi všemi žijícími savci. Sílu stisku je nutno připsat v poměru k tělu veliké hlavě. Má jedinou sadu zubů, která mu během života stále pomalu roste.

PSOVITÍ (CANIDAE)

Psi a jiné psovité šelmy jsou na tom se silou stisku čelistí podobně jako člověk.Ti menší, samozřejmě méně ,ti větší nepatrně více. V porovnání s možnostmi lidského chrupu může mást schopnost psů drtit kosti apod. při použití podobné síly, kterou používá také člověk. Rozdíl je v tom,že člověk má zuby tvarově uzpůsobené především k žvýkání.U šelem je tomu právě naopak.Všechny zuby jsou tvarově uzpůsobené k uchycení,škubání a trhání. Pro zadní moláry a premoláry,především horní PM4 a dolní m1, je charakteristická střiho-nůžková funkce chrupu ,umožňující ukousávat kusy masa,drtit kosti atd. To vše díky specifickému tvaru těchto zubů s vynaložením úměrné síly, nutné k stisku čelistí pro daný úkon.

Psi, kteří v zubech drtí kosti, vyvíjí průměrnou sílu 1200 newtonů (120kg/1 cm²) . Ti větší jako pitbulové, nebo vlčáci kolem 1300 newtonů(130kg/1 cm²). Rekordmany jsou mezi psi mastifové , s průměrnými 1700 newtony(170kg/1 cm²). U divokých psovitý šelem, jako je například Vlk obecný (Canis lupus), se uvádí síla stisku na špičák v průměru 740 N . Na trhácích (Carnassial Teeth) P4-m1 je to 1200-1400 N (tvz.trhákový komplex).

KOČKOVITÍ (FELIDAE)

U malých kočkovitých šelem (Felinae) je síla stisku čelistí alternativně úměrná psovitým šelmám(Canidae).Samozřejmě s přihlédnutím k velikosti daného jedince. Funkce chrupu je také stejná ,ale s tím rozdílem,že zuby mají odlišný tvar a umístění hrbolů.

Velké kočkovité šelmy (Pantherinae) mají sílu stisku úměrně vyšší.Sibiřští a indičtí tygři spolu s velkými lvy mohou vyvinout sílu stisku 3000-4500 N (300 až 450kg/1 cm²) .Při případném ošetření je tento výrazný rozdíl nutno zohlednit při volbě vhodných materiálů a celkových způsobů ošetření.

HYENOVITÍ (HYAENIDAE)

Hyeny jsou celkově z vývojového hlediska uprostřed Laicky řečeno „něco mezi psem a kočkou“. Z pohledu anatomie zubů to platí dvojnásob. Zubní dentice má, oproti kočkovitým (Felidae), plně zastoupené zubořadí, včetně 1 a 2 premoláru ,jako u psovitých (Canidae). Zároveň jsou zde ale rysy mohutných špičáků a trháků,které jsou typické pro kočkovité šelmy. Chrup jako celek působí mohutně. I přesto ,že jsou hyeny 3 až 4-krát menší než velké kočkovité šelmy, mají sílu stisku stejnou, ne-li o něco vyšší - 4500-5000N (450-500kg/1 cm²). Jako jediné z šelem (Carnivora) dokážou rozkousat a sežrat mimo křehkých kostí i kopyta nebo tvrdé rohy.

MEDVĚDOVITÍ (URSIDAE)

Medvědovití jíž nemají chrup typický pro dravé šelmy. Frontální úsek chrupu, zastoupený špičáky a řezáky, má všechny znaky a funkce určené k uchopení a trhání potravy, ale směrem do dutiny ústní se funkce chrupu mění. Podobá se více člověku. Medvědi mají mohutné stoličky. Přesto ,že anatomická klasifikace označuje ,že mají medvědovití trháky ,jako psovité a kočkovité šelmy, tvarově a funkčně jde již o zuby s kombinovanou funkcí .Sloužící jak k ukousnutí potravy (střiho-nůžková funkce), tak k jejímu rozmělnění. Tato funkce chrupu odpovídá také tomu ,že medvědovití již nejsou typickými masožravci ,ale všežravci.Přenos tlaku na jednotlivé zuby je zde již také kombinovaný.Pro frontální úsek je typický tvz. přenos s „bodovým zatížením“, v kombinaci s vystavením tlaku příčných páčivých sil. V zadním úseku chrupu jde o kombinaci funkce ,která je uvedena pro frontální úsek a zároveň se zde také přenáší tlak při žvýkání rovnoměrně ve směru kolmém vůči povrchu zubů.

PRIMÁTI (PRIMATES) S PODŘÁDY:POLOOPIC A VYŠŠÍCH PRIMÁTŮ.

Funkce chrupu primátů je v podstatě totožná s funkcí lidského chrupu a celkovým přenosem síly a tlaku mezi zuby.Jsou zde však dvě výraznější odlišnosti.

1-Výraznější špičáky: Funkce zubů je typická pro šelmy. Přenos síly a tlaku je tvz. s „bodovým zatížením“, v kombinaci s vystavením tlaku příčných páčivých sil.

2-Specifické premoláry-jde buď o druhé, nebo třetí premoláry v dolní čelisti,které mají tvz. střiho-nůžkovou funkci,která je typická pro psovité ,nebo kočkovité šelmy.Samozřejmě,že zde nejde o úplně totožnou funkci .Aby tato funkce dokonale fungovala ,musel by být v horní čelisti také zub s touto funkcí. Tak jako je to u klasických šelem. Primáti mají v této pozici horní špičák,který ale tuto funkci svým způsobem napodobuje a umožňuje účinnější oddělení kousků potravy.Z pohledu případného ošetření těchto zubů je nutné myslet na to,že jsou tyto zuby daleko více namáhány .S tím úzce souvisí volba vhodných materiálů a způsobu rekonstrukce poškozeného povrchu zubů.

JINÁ ZVÍŘATA-ZAJÍMAVOSTI

ŽRALOCI (SELACHIMORPHA)

Těmto ve vodním prostředí žijícím živočichům, se oproti delfínům,mrožům a nebo tuleňům, zuby nikdy ošetřovat nebudou. Paradoxně možná jen proto ,že jim dorůstají v nekonečném množství pořád znovu.Jsou zasazeny v pevné vazivové tkáni a uspořádány v několika řadách.Funkční je ale vždy jen ten první. Ulomí-li se ,je během 8 dnů až několika měsíců nahrazen druhým,který se pomalu vyklápí z uspřádané řady ,aby nahradil ten první.Žraloci dokážou vyvinout v porovnání se savci mimořádnou sílu stisku čelistmi. V průměru středně velký, tři metry dlouhý žralok vyvine sílu stisku 3000 N (300kg/1 cm²).

KROKODÝLI (CROCODILIA)

Tito prastaří plazi mají ve zvířecí říši nejsilnější sílu stisku čelistí.Jeden z největších druhů krokodýlu - Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) ,bez problému sevře čelisti silou stisku, odpovídající 16 000 newtovům ,což odpovídá tlaku 1600kg/1 cm². Krokodýli mají svaly v čelisti příliš specializované. Jsou schopní tuto neuvěřitelnou sílu vyvinout pouze k zavírání tlamy. Svaly k otevírání čelistí jsou naopak extrémně slabé.Zcela běžně se krokodýlovi v praxi při manipulaci zhruba třikrát obtočí tlama širší lepící páskou a už ji neotevře. Stejně jako žralokům se i krokodýlům zuby obměňují průběžně. Zhruba 40krát za život.

Hlodavci (Rodentia)

U hlodavců nejsou známe údaje o síle stisků zubů.Přesto se o nich zde stojí zmínit.Hlodáky jim dorůstají po celý život,proto je musí průběžně obrušovat. Dolní řezáky používají  k hlodání,horní při tom slouží jako páka.Je známo,že krysy a potkani si umí prokousat průchod nejen skrze dřevo,ale i cihly a starší beton. Bobři jsou typičtí hlodavci okusující dřevo. Dokáží okousat a následně porazit strom.Mnohdy jsou to i stromy s kmeny o průměru až 100 cm.